Myslela jsem si, že jsem zvrhlá. Že jsem perverzní. Že už mě nic nemůže překvapit. Čtu slashové povídky a varování rape nebo bloodplay už mi nepřipadají tak odpuzující jako dřív. Čtu yaoi mangu a u Unapai jsem se hystericky smála, místo abych to jako každý soudný člověk okamžitě smazala. Koukám na yaoi anime a jo, Enzai se mi líbilo, i když z toho 9 z 10 lidí zvrací. A přesto jsem narazila na něco, co je zatím nad mé síly.
To něco se jmenuje BL drama. Audio CD s něco přes hodinu trvajícím příběhem namluveným našimi oblíbenými seiyuu. O existenci drama CD jsem věděla, stejně jako jsem věděla, že v yaoi světě je to mnohem rozšířenější než tvorba anime, ale nikdy jsem nic neposlouchala, protože s japonštinou na tom nejsem tak dobře, abych rozuměla, o čem se mluví. Jenže včera jsem neodolala, když jsem při prolézání KKM komunity narazila na možnost stáhnout si pět BL dramat, v nichž hlavní páry namluvili seiyuu z KKM. A jeden z nich byl vždy Kazuhiko Inoue (Günter), pán, kterým jsem poslední dobou posedlá.
A to jsem neměla dělat. Během minuty jsem byla rudá až na zadku (kam se hrabe Mamoru Miyano se svými ovečkami), paranoidně jsem obcházela byt, jestli jsem v něm opravdu sama, a i tak ztlumila zvuk na minimum. A styděla se.
Děcka, slash, to nic není, papír snese hodně, a i když si o sobě myslím, že mám bujnou fantazii, pár písmenek na papíře mě nijak nerozhází (čest výjimkám) a jsem schopná to číst třeba i ve vlaku. Manga, to je jen slash s obrázky. Může být drsná, může být nechutná, může být vzrušující, ale pořád je to jen literatůra. A o anime ani nemá cenu mluvit, jen minimum titulů by se dalo nazvat jako explicitní nebo nedejbože pohoršující. Takže i když už je tam obraz (přičemž kamera většinou zabírá obličeje, stíny v koutě a jiná zajímavá místa) i zvuk (a že se seiyuu snaží, proto je milujeme!), nikdy tam není tolik akce, aby mě to nějak pohoršilo.
Zato BL drama, to je nářez. Je to jako šmírovat sousedy klíčovou dírkou. Nebo nechat milence, aby vám špital do ouška, co právě dělá a jak se mu to líbí. Je to mnohem víc... intimní než manga nebo anime. Sice je nevidíte, ale slyšíte, a seiyuu dělají vše pro to, aby nedostatek vizuálních podnětů vykompenzovali. Mluví tichým, svůdným hlasem. Vzdychají. Jsou rozechvělí. Nepotřebujete umět japonsky, abyste poznali, co se zrovna děje. Připadala jsem si jako šmírák. Hlasy vnímám dost, koneckonců japonskými dabéry jsem posedlá a pořád zjišťuju, kdo kde hrál a kde bych si toho a toho ještě mohla poslechnout. Protože jejich hlasy jsou krásné a oni s nimi umí velmi dobře zacházet. A BL drama je pak pro mě mnohem víc explicitní než nějaké Sensitive Pornograph. Sakra, zrovna teď nic puštěného nemám, ale stačí, abych si na to vzpomněla, a už mi hoří tváře :-)
Jenže být fanouškem seiyuu má i své nevýhody. Znáte je, víte, jak vypadají, kolik jim je, kde bydlí, jakou mají krevní skupinu a podobné životně důležité věci. A pak si pustíte drama CD, slyšíte jen jejich hlas a na rozdíl od anime před sebou nemáte obrázky postav, které si máte představovat. V hlavě vám naběhne RPS, vy se vyděsíte a začnete si prohlížet booklet, na kterém jsou hlavní hrdinové nakreslení, abyste přišli na jiné myšlenky. A pak zjistíte, že většinu bookletu tvoří obrázky seiyuu, jak sedí za mikrofonem, scénář v ruce, a usmívají se na vás. Nejlépe oba hlavní protagonisté na jedné fotce (jestli tohle nekřičí "RPS! RPS! RPS!", tak už asi nic). Ale já nechci RPS, připadám si pak jako ještě větší úchyl, než jsem -_-
Jinak BL drama trpí stejnými neduhy jako yaoi manga (ach ty zápletky, ještě že nerozumím japonsky) a anime (ach ti vřeštící uke). Poslouchala jsem Kazuhika Inoue [Günter] s Akirou Ishidou [Saralegui] (myslím, že ho tam čtvrt hodiny v kuse znásilňovali, ugh), s Hikaruem Midorikawou [Densham, bratr Anissiny] (ten namluvil toho uke v Papa to kiss, jeho hlas moc nemusím), s Koukim Miyatou [Murata] (tý vole, shotacon! A Murata vřeští úplně neskutečně!) a s Mikim Shinichirem [Shinou] (nezní jako Shinou, spíš jako Katou z Haru wo Daiteita, zvlášť když vzdychal "Aoki-san" úplně stejně jako v Haru "Iwaki-san" :-) a jako uke má plus, protože přešel z yada yada k motto motto XD). Tady všude byl Inoue-san seme. A pak jsem poslouchala BL drama, kde je uke a semeho mu dělá Toshiyuki Morikawa [Conrad]. Tady jsem měla RPS tendence asi největší, dva z mých nejoblíbenějších seiyuu... A ač byl Inoue-san uke, tak nevřeštěl, ale... ehm... Opusťme téma nebo zemřu na nosebleed. Nebo na infarkt, protože s posloucháním těhle dvou jsem měla největší problémy.
A zase jsem začala dumat nad tím, proč se tím někdo živí. Jak se k tomu ti seiyuu staví. Protože, přiznejme si to, je to prostě dabování porna. A je jedno, jak moc je obdivujeme za to, že nádherně umí pracovat s hlasem (teď nemyslím v yaoi, ale obecně) - když si pak představím, jak padesátiletý pán sedí za mikrofonem a předstírá orgasmus, to je prostě.. DIVNÉ. A nebo nedejbože co si asi páni seiyuu myslí o fanynkách yaoi, to radši nevědět.
Na závěr jeden odkaz pro
karoupin: televizní pořad o třetí řadě KKM klik, jako hosté Takahiro Sakurai [Yuuri] (má naprosto šílené oblečení XD), Toshiyuki Morikawa [Conrad] (konečně se přebarvil nahnědo! A s brýlemi mu to hrozně sluší! A je menší než Sakurai, chichi), Saiga Mitsuki [Wolfram] (jo, podle hlasu to není poznat, ale je to ženská) a Kazuhiko Inoue [Günter]. Sice to nemá titulky, ale stejně to stojí za podívání. A kurňa, to se mi jenom zdá, nebo tam vážně párují Conrada s Muratou? O_o A s Wolframem. A Yuurim. A Beriesem. Sakra, o čem že ten pořad vlastně je? XD Jo a ty medailonky postav namluvil Katsuyuki Konishi [Shouri] ~_^ Ale je k nepoznání, hrozně se pitvoří.
EDIT: Saiga Mitsuki [Wolfram] zpívá!
To něco se jmenuje BL drama. Audio CD s něco přes hodinu trvajícím příběhem namluveným našimi oblíbenými seiyuu. O existenci drama CD jsem věděla, stejně jako jsem věděla, že v yaoi světě je to mnohem rozšířenější než tvorba anime, ale nikdy jsem nic neposlouchala, protože s japonštinou na tom nejsem tak dobře, abych rozuměla, o čem se mluví. Jenže včera jsem neodolala, když jsem při prolézání KKM komunity narazila na možnost stáhnout si pět BL dramat, v nichž hlavní páry namluvili seiyuu z KKM. A jeden z nich byl vždy Kazuhiko Inoue (Günter), pán, kterým jsem poslední dobou posedlá.
A to jsem neměla dělat. Během minuty jsem byla rudá až na zadku (kam se hrabe Mamoru Miyano se svými ovečkami), paranoidně jsem obcházela byt, jestli jsem v něm opravdu sama, a i tak ztlumila zvuk na minimum. A styděla se.
Děcka, slash, to nic není, papír snese hodně, a i když si o sobě myslím, že mám bujnou fantazii, pár písmenek na papíře mě nijak nerozhází (čest výjimkám) a jsem schopná to číst třeba i ve vlaku. Manga, to je jen slash s obrázky. Může být drsná, může být nechutná, může být vzrušující, ale pořád je to jen literatůra. A o anime ani nemá cenu mluvit, jen minimum titulů by se dalo nazvat jako explicitní nebo nedejbože pohoršující. Takže i když už je tam obraz (přičemž kamera většinou zabírá obličeje, stíny v koutě a jiná zajímavá místa) i zvuk (a že se seiyuu snaží, proto je milujeme!), nikdy tam není tolik akce, aby mě to nějak pohoršilo.
Zato BL drama, to je nářez. Je to jako šmírovat sousedy klíčovou dírkou. Nebo nechat milence, aby vám špital do ouška, co právě dělá a jak se mu to líbí. Je to mnohem víc... intimní než manga nebo anime. Sice je nevidíte, ale slyšíte, a seiyuu dělají vše pro to, aby nedostatek vizuálních podnětů vykompenzovali. Mluví tichým, svůdným hlasem. Vzdychají. Jsou rozechvělí. Nepotřebujete umět japonsky, abyste poznali, co se zrovna děje. Připadala jsem si jako šmírák. Hlasy vnímám dost, koneckonců japonskými dabéry jsem posedlá a pořád zjišťuju, kdo kde hrál a kde bych si toho a toho ještě mohla poslechnout. Protože jejich hlasy jsou krásné a oni s nimi umí velmi dobře zacházet. A BL drama je pak pro mě mnohem víc explicitní než nějaké Sensitive Pornograph. Sakra, zrovna teď nic puštěného nemám, ale stačí, abych si na to vzpomněla, a už mi hoří tváře :-)
Jenže být fanouškem seiyuu má i své nevýhody. Znáte je, víte, jak vypadají, kolik jim je, kde bydlí, jakou mají krevní skupinu a podobné životně důležité věci. A pak si pustíte drama CD, slyšíte jen jejich hlas a na rozdíl od anime před sebou nemáte obrázky postav, které si máte představovat. V hlavě vám naběhne RPS, vy se vyděsíte a začnete si prohlížet booklet, na kterém jsou hlavní hrdinové nakreslení, abyste přišli na jiné myšlenky. A pak zjistíte, že většinu bookletu tvoří obrázky seiyuu, jak sedí za mikrofonem, scénář v ruce, a usmívají se na vás. Nejlépe oba hlavní protagonisté na jedné fotce (jestli tohle nekřičí "RPS! RPS! RPS!", tak už asi nic). Ale já nechci RPS, připadám si pak jako ještě větší úchyl, než jsem -_-
Jinak BL drama trpí stejnými neduhy jako yaoi manga (ach ty zápletky, ještě že nerozumím japonsky) a anime (ach ti vřeštící uke). Poslouchala jsem Kazuhika Inoue [Günter] s Akirou Ishidou [Saralegui] (myslím, že ho tam čtvrt hodiny v kuse znásilňovali, ugh), s Hikaruem Midorikawou [Densham, bratr Anissiny] (ten namluvil toho uke v Papa to kiss, jeho hlas moc nemusím), s Koukim Miyatou [Murata] (tý vole, shotacon! A Murata vřeští úplně neskutečně!) a s Mikim Shinichirem [Shinou] (nezní jako Shinou, spíš jako Katou z Haru wo Daiteita, zvlášť když vzdychal "Aoki-san" úplně stejně jako v Haru "Iwaki-san" :-) a jako uke má plus, protože přešel z yada yada k motto motto XD). Tady všude byl Inoue-san seme. A pak jsem poslouchala BL drama, kde je uke a semeho mu dělá Toshiyuki Morikawa [Conrad]. Tady jsem měla RPS tendence asi největší, dva z mých nejoblíbenějších seiyuu... A ač byl Inoue-san uke, tak nevřeštěl, ale... ehm... Opusťme téma nebo zemřu na nosebleed. Nebo na infarkt, protože s posloucháním těhle dvou jsem měla největší problémy.
A zase jsem začala dumat nad tím, proč se tím někdo živí. Jak se k tomu ti seiyuu staví. Protože, přiznejme si to, je to prostě dabování porna. A je jedno, jak moc je obdivujeme za to, že nádherně umí pracovat s hlasem (teď nemyslím v yaoi, ale obecně) - když si pak představím, jak padesátiletý pán sedí za mikrofonem a předstírá orgasmus, to je prostě.. DIVNÉ. A nebo nedejbože co si asi páni seiyuu myslí o fanynkách yaoi, to radši nevědět.
Na závěr jeden odkaz pro
EDIT: Saiga Mitsuki [Wolfram] zpívá!
no subject
Date: 2008-09-27 11:01 am (UTC)no subject
Date: 2008-09-27 12:06 pm (UTC)To jsem se právě snažila vysvětlit v tom článku, proč mi to připadá zvrhlé. Uznávám, že je to asi i tím, že na tohle médium nejsem zvyklá - už si nepamatuju, jak na mě působily první slashové fanfiction, které jsem četla, ale mohlo to být podobné. A taky mě asi šokovalo to, že mě vůbec ještě něco dokáže šokovat XD Myslela jsem si, že už jsem dostatečně otrlá, aby mě nic nerozházelo.
Ale stejně, když je člověk jen slyší a nevidí, tak to prostě působí jinak. Zvlášť na mě, když jsem vnímavá k hlasům. Taky jsem si myslela, že když znám Morikawu z yaoi, tak v BL drama bude působit stejně. A ono houby. Scénu Morikawa/Inoue jsem na první pokus ani nezvládla doposlouchat. Ale tohle všechno je silně individuální.
Chce to prostě trénink ;-) Až budu mít za sebou BL dramat padesát, tak taky budu mluvit jinak. Škoda jen, že jim zatím rozumím tak maximálně "už budu" "já taky" XD
no subject
Date: 2008-09-27 01:13 pm (UTC)Ještě jsem se tě chtěla zeptat, jak to děláš, když je post příliš dlouhý, aby nezaplnil celou stránku?
no subject
Date: 2008-09-27 03:51 pm (UTC)nějaký text (není povinné)
<lj-cut text="Sem napíšeš to, co se má zobrazovat v odkazu na celý článek">
text článku
text text
text text
text text
</lj-cut>
tady může pokračovat další text, který už zase bude viditelný i na úvodní stránce
Můžeš to použít kdekoli v textu, ne nutně po prvním odstavci, a můžeš jich použít, kolik jen chceš. Jen je potřeba nezapomenout je uzavírat pomocí </lj-cut>.
Anglicky je to popsané v nápovědě k LJ (http://www.livejournal.com/support/faqbrowse.bml?faqid=75).
no subject
Date: 2008-10-02 10:54 am (UTC)Můj technický vývoj holt skončil u té vývrtky... :D
no subject
Date: 2008-10-09 05:59 am (UTC)Každopádně tohle by stálo za delší debatu: moje teorie o působení PWP záležitostí na škále text - kresba - anime/hraný film má novou položku, kterou musím vyhodnotit.
no subject
Date: 2008-10-09 06:08 am (UTC)Shouri forever^^ Ale mohl by na chvíli přestat s KKM a věnovat se dalším dílům Loveless.
no subject
Date: 2008-10-10 07:34 pm (UTC)Zatím jsem toho taky moc nenaposlouchala, ale hodlám tyhle vody prozkoumávat dál. Možná bych z toho nebyla tolik vyplesklá, kdybych nezačínala s těmi nejvíc explicitními záležitostmi, existuje taky spousta drama CD, kde není skoro žádná "akce" nebo je jí málo (nebo to nedabují mně až příliš dobře známí lidé, uwah). Kdybys to přeci jen někdy chtěla prubnout, tak si sežeň (a u Aarin jsou toho mraky) něco, co je dělané podle mangy, kterou jsi četla. Poslouchala jsem třeba Love Neco, které mangu kopíruje takřka do puntíku, takže si to stačí pustit do sluchátek a prohlížet si u toho obrázky a člověk hned ví, co se děje a co kdo komu říká. Ale na výběr je toho samozřejmě víc: Kizuna, Love Mode, Junjou Romantica, Bukiyou na Silent... :-)
no subject
Date: 2008-10-10 07:42 pm (UTC)Taky sis všimla, že jsem právě jeden incestní pár označila za normální? XD Jde to se mnou z kopce...
Shouri je boží, zkus toho D.Gray-mana. Je to taková oddechovka, Sakurai tam válí jako drsný nedobytný seme a Shouri tam hraje střeleného blázna k pomilování :-) Zatím jsem viděla jen čtyři díly, netuším, jestli to někdy dokoukám celé (103 dílů, huh), ale aspoň pro seznámení se s postavami (doujinshi! fanfiction!) je to fajn. Jo a jako hlavní záporák se tam má časem objevit i Morikawa, tak minimálně k tomu bodu se na to budu dívat.
no subject
Date: 2008-10-15 05:47 am (UTC)síla imaginace a náznaku (případně explicitního náznaku^^), jazyk (čeština x angličtina x japonština), míra klišoidnosti/trapnosti příběhu. (A ještě něco, co právě neumím v rozumné šíři příspěvku popsat, abych se nedostala do rozporu s uměnovědnou terminologií^^)
no subject
Date: 2008-11-09 02:34 am (UTC)no subject
Date: 2008-11-09 10:55 am (UTC)Ovšem já to poslouchám hlavně z toho důvodu, proč se tobě líbil příběh vyprávěný Gacktem :-) Prostě jsem fanynka různých seiyuu a líbí se mi poslouchat jejich hlas - někteří by mohli číst třeba telefonní seznam a já bych byla šťastná :-) Navíc je to dobrá motivace naučit se japonsky. I když co se týče yaoi, tam je kvalita příběhů daná kvalitou předlohy (manga, novela), takže když ta stojí za houby, stojí za houby i děj drama cd a pak je lepší tomu nerozumět XD
no subject
Date: 2008-11-09 02:23 pm (UTC)[ps ale napr aj ked mam rada hlas Alan Rickmana, tak ak by cital ten telefonny zoznam tak asi upadnem do tranzu a zaspim lol XD]
no subject
Date: 2008-11-09 02:39 pm (UTC)Tak to já neusnu, mám to vyzkoušeno. Existuje totiž série CD jménem Hitsuji de oyasumi, počítání oveček na dobrou noc, namluvená známými seiyuu. A upřímně: spíš nechápu, jak u toho může někdo usnout, takový Mamoru Miyano nebo Inoue Kazuhiko mě spíš ještě probudí ;-)
Mamo-chan do toho vzdychá a Heika to prokládá větami jako Right now... I'm regretting on accepting this role... To think I'm only allowed to lure you to sleep even though I'm feeling you so close to me... Uááá XD
no subject
Date: 2008-11-09 03:01 pm (UTC)no subject
Date: 2008-11-09 03:17 pm (UTC)Kdyby sis ho chtěla poslechnout v nějakém BL drama, tak hraje semeho v Boku no Mono ni Narinasai, jehož první díl je komplet přeložený (překlad ti klidně pošlu nebo dohledám, odkud jsem to stáhla). Nevím, jaké to je, ještě jsem to neposlouchala. Ale teď jsi mě na to navnadila :-)
V těch ovečkách ho vůbec nepoznávám, to snad ani není on...
no subject
Date: 2008-11-09 04:22 pm (UTC)hmmm to som nevedela kedze Viefinder drama cd som nepocula...hmmm ale to by som chcelaaaa aaach~ *slint* hlavne 'The flower on the high loft' arc *_____* s Feilongom
no na pocuvanie drama cd teraz velmi cas nemam XD ale ten viewfinder... hmmm ^^
no subject
Date: 2008-11-09 04:33 pm (UTC)Kdybys po tom Viewfinderovi někdy zatoužila, tak hledej u Aarin (http://www.aarinfantasy.com/forum/f128/t11683-viewfinder.html). Feilonga mluví Ishikawa Hideo, kterého já z ničeho neznám, ale podle ANN prý mluvil jakéhosi Jushiro Ukitake z Bleache - tak bys mohla znát ty.
no subject
Date: 2008-11-09 04:49 pm (UTC)no subject
Date: 2008-11-09 05:00 pm (UTC)LOL Byakuya je Shinomiya z Gakuen Heaven? A já si furt říkala, co je to za týpka s hlubokým hlasem. Jinak Okiayu Ryoutarou hrál asi v milionu BL drama, přeložené je Migite ni Mesu Hidarite ni Hanataba 1 [link (http://namonai-boss.livejournal.com/929.html)].
no subject
Date: 2008-11-09 05:11 pm (UTC)(inac kedze ja pracujem v office spolu s dalsimi 50 ludmi a ze kazdu chvilu odo mna niekto nieco chce, tak pocuvat nieco ako drama cd je nemozne ._.; )
njn ja zatial nie som taky fanusik aby som si nahodne drama cd stahovala a pocuvala len kvoli tomu ze sa mi paci hlas XD ale Viefinder milujem takze to idem risknut aj bez prekladu - dufam, ze tam moc nevzdychaju... som doma, ale nie sama XD
no subject
Date: 2008-11-09 05:53 pm (UTC)Drama CD je třeba poslouchat ze sluchátek - a to pak nikoho vyrušovat nemůžeš. Vyzkoušeno; poslouchala jsem v autobuse a vedle mě někdo seděl. Nevypadal, že by něco zaslechl XD To jsem ho spíš možná děsila já, když jsem se střídavě dusila smíchy a červenala :-)
no subject
Date: 2008-11-09 06:08 pm (UTC)ale tak do mp3 prehravaca to mozem napchat XDDD
prave pocuvam Viewfinder - CD2 je cast s Feilongovou minulostou - tu si vypocujem ^^ fakt sa podla scen da zistit co sa kde zacina - ak clovek pozna dej z mangy ^^
no subject
Date: 2008-11-09 06:21 pm (UTC)no subject
Date: 2008-11-09 06:35 pm (UTC)no loveless mam preklady k character CD nankuruless, sugarless, merciless a potom k cd voiceless a soulless - ale tie samotne CD nemam - lebo ako som pisala moc ma to vtedy nebavilo, takze mam len preklady. jedine CD co mam ulozene v mp3 je character cd 5 Heartless - lebo tam je Ritsuuu sensei ^___^ <3
no subject
Date: 2008-11-09 06:45 pm (UTC)no subject
Date: 2008-11-09 06:57 pm (UTC)btw moj oblubeny pairing je Feilong/Mikhail. ^^
no subject
Date: 2008-11-09 07:32 pm (UTC)no subject
Date: 2008-11-15 12:45 pm (UTC)nj to by mohli ale tazko povedat ako to vlastne dopadne dokonca s mangou a nie to anime, kedze v mange je uz tusim 2 roky jeden a ten isty den =_=